Okurky nebo paprika – snadno i profesionálně

Ten recept s mantrou „Ukradeno ve Frutě“ k nám dorazil někdy v pozdních šedesátých letech a hned se začal šířit rychlostí blesku, a to v době, kdy nebyly sociální sítě, nebyly mobily, ba ani počítače, a pevnou linku mělo jen pár šťastných. 

K nakládání okurek sloužilo leda nudné Deko. Výroba vlastního láku je však velmi jednoduchá a efekt nemalý – vyzkoušejte. 

Suroviny (asi na 5 kg okurek):

• 4 l voda
• 1 l ocet (obyčejný)
• 160 g sůl
• 300 g cukr
• 40–50 tablet sacharin (průměrný sladkokyselý nálev – 45 tablet)
• nakapat worcester
• 1 lžíce hořčičné semínko
• 3 kousky skořice celá
• do prstů pepř celý, nové koření, jalovec
• event. snítka estragonu nebo kopru

Postup:

Vše se dá do vařící vody, lák se vaří 5 minut. Stačí částečně vychladit. Dobře kartáčkem omyté okurky vkládat do vymytých sklenic, doporučuje se přidat kolečka cibule, mrkve, kousky česneku (jde to i bez nich), a hlavně kopr. Zalít lákem a sterilovat 20 minut při 80 °C. Dodržet dobu i teplotu, jinak okurky změknou a veškerý efekt je pryč, okurky musí křupat! Větší okurky je dobré propíchat vidličkou, ať nejsou měkké a duté.

Tento nálev se dá používat i na čalamády, nakládanou papriku, kopr atd. U papriky se ještě zdržím – doporučuji krájet na větší kusy a nahoru vždy lžíci oleje. Dobrá červená paprika kapie (ta buclatá) je v domácím provedení oproti kupované famózní!

Zbylý nálev po konzumaci okurek nevyhazujte, lze jej použít do polévek typu kyselice, omáček i salátů místo octa. Chuť je pak mnohem jemnější díky vyvážené kombinaci koření.

A jak to bylo s tou Frutou? Netuším, já tam nebyla. Pokud vám budou okurky chutnat, šiřte klidně legendu dál.

Kamilčiny slavné koláčky aneb Sem s nimi, Kamile!

Babička Kamilka, jinak starostlivá maminka mého manžela, měla svůj způsob, jak ho podporovat během jeho vysokoškolských studií v Bratislavě. Po celou tu dobu mu pravidelně poštou posílala své proslavené koláčky. 

S každou zásilkou nastal na VŠ kolejích čilý ruch. U balíčku se řadili zájemci třímající tu klobásku, tu špek, a měnili, a měnili…A všichni byli spokojeni. Ty koláčky byly úžasné. Vyrostla na nich všechna vnoučata. Vnučka Eva jednou pekla s babičkou a naštěstí zapsala recept. Tady je. 

 

Suroviny a postup:

 

Suché těsto (zpracovat a nechat vykynout):

• 500 g polohrubá mouka
• 1/4 l vlažné mléko
• 50 g droždí (stačí kostka 42 g)
• 1 kostka cukru
• kávová lžička soli
• 3 nebo 4 žloutky
• 3 lžičky oleje 

 

Tukové těsto (zpracovat – lžící v míse):

• 1 hera nebo máslo
• 100 g hladká mouka

Vykynuté suché těsto rozválet a zpracovanou chladnější tukovou placku rozložit na jeho polovinu. Druhou polovinu přes to přeložit, přitlačit okraje, celé to trochu rozválet a přeložit na třetiny (nesmí vytéct tuk). Nechat kynout a zopakovat (rozválení a překládání na třetiny) ještě 2×. Potřetí již rozválet pořádně, nakrájet na čtverečky (postupně z 3 dílů těsta po 24 = 72 ks, 3 plechy), plnit nádivkou (2 tvarohy – tradiční kostky v alobalu, vejce, cukr, rozinky) a tvořit koláčky. Zvláštností je, že se dávají na plech s pečicím papírem spojenou částí nahoru.

Pak udělat v každém koláčku důlek, do něho dát povidla, okraje pomazat rozpuštěným máslem a celé koláčky pořádně posypat drobenkou (kousek másla, cukr, hrubší mouka). Na plechu je nechat chvíli kynout a pak péct ve vyhřáté troubě (200 stupňů) asi 20 minut. Podávat ideálně tentýž den, případně část zmrazit.

A koláčky mohou zase jednou vyrazit do světa… Díky, babičko.

Tvarožník, který jde s dobou

Náš výborný rodinný tvarožník, který se svou kvalitou pohyboval někde mezi zákuskem a koláčem, spolkl hned čtyři tvarohy a mnoho dalších surovin, což z něj  při dnešní desetinásobné ceně tvarohu učinilo luxusní krmi. A to se ještě, prevít, připaloval!

Vytvořila jsem tedy jeden z mála svých zcela originálních receptů a výsledkem je velmi chutný a odlehčený moučník, který si chutí nezadá s tím původním. Vyzkoušíte?

 

Suroviny:

• 2 tvarohy – kostky, ne vaničkové
• 3 větší vejce nebo 4 menší
• 150 g dětská krupička
• 150 g cukr krupice
• 150 g máslo
• ½ prášku do pečiva
• citronová kůra, vanilkový cukr, rozinky
• meruňkový kompot
• drobenka

 

Postup:

Cukr, máslo, žloutky utřít. Přidat tvaroh, kůru, krupici s práškem, rozinky (těsto je dost tuhé), nakonec opatrně sníh. Těsto pěkně rozetřít, poklást zavařenými meruňkami a posypat drobenkou. Peče se při střední teplotě.

Dávkování odpovídá středně velkému plechu, kdo má větší plech, může dávkování přiměřeně zvýšit.

Kyselice – prostá a dokonalá

„Anna, uvařila tu bílou polévku, budeme mít hosty!“ A naše pra-babička Anežka, skvělá kuchařka, tehdy ve službě ve Vídni, dál šířila slávu valašské kyselice. 

Varianta ze Zlínska je jednoduchá, neobsahuje zelí ani různá vylepšení, však náš příběh pochází ještě z doby Rakousko-Uherska. To pro případné kritiky, hájící tu svou variantu.

 

Suroviny:

Na 1 l vody:

• 500 g brambory nakrájené na kostičky
• sůl, kmín, kopr v nějaké formě
• kelímek kyselé smetany, mléko a hladká mouka dle potřeby

 

Postup:

Do vody dát uvařit brambory se solí a kmínem. Až změknou, přilít nejlépe lák z okurek, nebo třeba ocet či citron. Ale ten lák je nejlepší, i kvůli tomu kopru. 

Pak na chvíli odstavit a přidat smetanu dobře rozmíchanou s trochou mléka a 1 nebo 2 lžícemi hladké mouky. Rozkvedlat a krátce povařit. Brambory polévku zahustí, není třeba tolik mouky. Nakonec dochutit, případně přidat trochu vody, ale opatrně, ať polévka nezřídne. Do hotové kousek másla.

A ještě něco: do polévky už na talíři přidáváme tak půl lžičky dobré sladké papriky, vyzkoušejte.

Opilý františkán (Ožralý francek)

Moučník Opilý františkán, na jadrném Valašsku známý jako Ožralý francek, je vhodný pro maximalisty, kteří pečou velkoryse. Naplní poctivý plech a výsledných čtverečků bude opravdu hodně. 

Variant je více, tato je ještě poměrně střídmá, nemyslete si. Doporučuji upéct těsně před Vánocemi, ať nevyprchá ta spousta rumu, kterou tam dáme. A i tak pořádně zabalit.

Suroviny:

• 250 g hera nebo máslo
• 250 g cukr moučka
• 4 vejce
• 2 lžíce kakaa
• 150 g polohrubá mouka
• hrst mletých oříšků
• je možno přidat trošku prášku do pečiva, ale není nutné

Náplň:

• 250 g cukr moučka
• 250 g mleté ořechy
• 1 balíček vanilkového cukru
• rum podle potřeby, docela dost

Poleva:

• 100 g čokoláda na vaření
• 125 g 100% tuk omega
• 50 g kakao

Postup:

Heru, cukr, žloutky utřít. Přidat kakao, mouku, ze 4 bílků sníh a oříšky. Těsto je poměrně tuhé, ale to není na škodu. Dát upéct, vychladit. Pak potřít tenkou vrstvou pikantní marmelády. Na ni přijde náplň z cukru, ořechů a rumu, raději hustší, a pěkně urovnat. 

Mezitím opatrně rozpustit tuk s čokoládou a kakaem, nesmí být horký. Pokud si úplně nevěříte, raději ve vodní lázni. Dobře rozmíchat, vlažnou polevu nalít na moučník a hbitě urovnat, nebo vám ve chvíli ztuhne do roztodivných tvarů. 

A ještě rada: před úplným ztuhnutím je dobré na celém plechu polevu lehce nakrojit do tvaru těch čtverečků, asi tak 2 × 2 cm (nůž často namáčet do horké vody). Podle potřeby pak budete dokrajovat. Pokud byste nechali polevu úplně ztuhnout, při krájení se poláme, to dělá ta pružná vrstva pod ní. Okraje jsou neúhledné, je dobré je odkrojit, on už se o ně někdo postará.

Linecké bez rizika

Moje linecké cukroví bylo vyráběno s láskou a z poctivých surovin, nechybělo máslo, žloutek ani domácí džem. Přesto (nebo právě proto) se nikdy nerozplývalo na jazyku, jak bych si přála. 

Až jednou k nám dorazilo báječné cukroví, které děti v celé naší rodině posléze nazývaly linecké-babičky-ostravské. Místo másla hera, žádné vajíčko – a fungovalo to. Doporučuji, stačí péct na poslední chvíli, nepotřebuje rozležet.

Suroviny:

• 350 g hladká mouka (část může být celozrnná mouka)
• 100 g cukr moučka
• 210 g hera (může být i o trošku víc – záleží na mouce)
• vanilkový cukr

Postup:

Vypracovat těsto, nechat odpočinout v chladu. Vyválet plát a vykrajovat tvary, upéct. Po vychladnutí potírat džemem a slepovat, případně lehce obalit v cukru (moučka plus vanilkový).

Varianta:

Do těsta přimíchat hrst mletých oříšků a tvarovat rohlíčky. Po upečení vychladit a namáčet konce do čokoládové polevy.

A máte natotata dva druhy!

Bramborový salát – ten náš

Ano, já vím, „ten náš“ salát je vždycky nejlepší, a kam se na něj hrabe nějaký blog! 

Tuto jistotu rozhodně nechci zpochybnit, a tak jen pro začátečníky uvádím přibližné složení surovin toho svého salátu, který je jednou ze stovek variant.

Suroviny:

• 1 kg brambory
• 1 kg kořenová zelenina (mrkev, petržel, celer)
• 2 – 3 větší cibule - nadrobno nakrájet a spařit
• 3 kyselé okurky
• menší konzerva hrášku, příp. mražený hrášek
• 4 vařená vejce
• 50 g slanina
• 2 lžíce hořčice
• majonéza podle chuti

Postup:

Brambory uvařit nepříliš do měkka, pouze se solí, bez kmínu. Vychladit. Zeleninu také do polo měkka. Cibule se doporučuje spařit, aby salát nezačal kysat. Slaninu vyškvařit, zastánci zdravějšího stylu dávají do salátu jen kostičky, tuk likvidují.

U hořčice nabízím vychytávku, kterou nás doma naučila maminka a nikde jinde jsem se s ní nesetkala. Tedy – hořčici převařit v několika lžících vývaru nebo vody. Salát tím získává velmi zajímavou chuť. Doporučuji vyzkoušet.

Do salátu je možno přidat leccos, třeba zelené fazolky, pro milovníky uzenin pár kostiček nakrájeného šunkového salámu atd. Poměry jednotlivých surovin si také může každý přizpůsobit podle své chuti. Zálivku u nás nahrazuje právě ta hořčice, někdy ještě přidávám trochu svého sofistikovaného nálevu do kyselých okurek. Ty vám představím v některém ze svých dalších receptů.